Směrování revize ISO 9001:202X

V rámci technického výboru ISO/TC 176/SC 2 byla vytvořena nová pracovní skupina WG 29 pro revizi normy ISO 9001:202X, která projedná připomínky a návrhy obdržené od členů. Česko je zastoupeno Českou agenturou pro standardizaci, která umožňuje v TNK 6 zapojovat odborníky na kvalitu do projednání návrhů očekávaných změn. ČSJ využila nabídky TNK 6 na spolupráci a připravila rozsáhlý průzkum mezi svými členy. Průzkumu se zúčastnilo 111 uživatelů, od malých organizací až po velké průmyslové podniky.

Průzkum zahrnul tři okruhy otázek:
1.    Struktura respondentů podle oboru podnikání, velikosti organizace a pozice respondenta v organizaci.
2.    Přínos normy ČSN EN ISO 9001:2015, co je v organizacích zavedeno a funguje, a obráceně, co mohou organizace postrádat nebo přínos nemá evidentní. Druhá část dotazování byla zaměřena na konkrétnost či srozumitelnost textu, jaké požadavky respondenti postrádají a které by vypustili. 
3.    Hodnocení výstupů interních auditů a auditů 3. stranou.

Z průzkumu, pořádaného ve dnech 13. září až 20. října 2023, vyplynulo, jaké jsou prioritní oblasti, ve kterých uživatelé očekávají změny.

Struktura respondentů
Profil účastníků sestával převážně z osob zabývajících se kvalitou (82 %), zpravidla se jednalo o technické pracovníky (60 %) a manažery (40 %). Převládal automobilový průmysl (40 %), ale ostatní odvětví byla zastoupena ve velice širokém spektru. Malé a střední firmy do 250 zaměstnanců byly zastoupeny 57 %, velké podniky 43 %.

Funkčnost a přínosy systémů managementu kvality
Pro účely tohoto přehledu výstupů bylo pro každou sadu otázek vybráno 5 nejvýznamnějších hledisek, ostatní témata jsou zahrnuta v komentáři pod otázkou.

Co funguje, je zavedeno a má přínos:
1.    Cíle kvality a plánování jejich dosažení – 49 %
2.    Interní audit – 49 %
3.    Stanovení rolí, odpovědností a pravomocí – 48 %
4.    Hodnocení výkonnosti – monitorování, měření, analýza a vyhodnocování – 38 %
5.    Přezkoumání systému managementu kvality – 35 %

Přínos zavedeného systému managementu kvality vnímá 86 % respondentů, jen 6 % uvedlo „spíše ne“. Pro chod podniku je důležité nastavení systému, zlepšování procesů a zapojení managementu. Nejvýše hodnocené cíle kvality poukazují na důležitost propojení strategického směrování s opatřeními pro efektivní správu a řízení organizace.

Co lze dělat lépe:
1.    Komunikace – 34 %
2.    Porozumění organizaci a jejímu kontextu – 33 %
3.    Tvorba, zavedení a udržování Politiky kvality – 31 %
4.    Opatření pro řešení rizik a příležitostí – 30 %
5.    Plánování změn systému managementu kvality – 28 %

Výše uvedené oblasti zahrnují požadavky na utváření firemního klimatu spojeného s motivací pracovníků, včetně stanovení pravomocí. Příležitostí je zvažování a následné řízení rizik.

Které požadavky jsou málo konkrétní:
1.    Porozumění organizaci a jejímu kontextu – 33 %
2.    Opatření pro řešení rizik a příležitostí – 28 %
3.    Znalosti organizace – 22 %
4.    Povědomí, identifikace a aplikace v celé organizaci – 20 %
5.    Neustálé zlepšování – 19 %

Znalosti organizace a povědomí mohou být vice odlišeny, očekává se větší adresnost za činnosti a procesy, dále větší odpovědnost za řízení rizik či větší porozumění ve využívání příležitostí. 

Které požadavky mohou být vypuštěny:
1.    Porozumění organizaci a jejímu kontextu – 46 %
2.    Povědomí, identifikace a aplikace v celé organizaci – 26 %
3.    Plánování změn systému managementu kvality – 18 %
4.    Tvorba, zavedení a udržování Politiky kvality – 18 %
5.    Infrastruktura – 11 %

Přestože respondenti mají výhrady k plnění výše uvedených témat, komentáře u otázky naznačují, že jde spíše o neporozumění požadavkům, což následně vede k jejich neefektivnímu využívání. 

Jaké požadavky v normě chybí:
1.    Kybernetická bezpečnost – 58 %
2.    Požadavky na provádění auditů na dálku – 32 %
3.    Lepší interpretace požadavků na využívání příležitostí – 30 %
4.    Požadavky na vyšší odolnost vůči vnějším vlivům (událostem) – 26 %
5.    Požadavky na podporu udržitelného podnikání – 25 %

Norma je orientována na management kvality, k dispozici jsou systémové normy pro další oblasti. Přesto většina respondentů označila za potřebné zabývat se novými technologiemi, za významné jsou vnímány inovace a důležitost mít proces návrhu a vývoje (22 %). Do části vedení (leadership) mají být zahrnuty požadavky na odolnost organizace a udržitelné podnikání.

Hodnocení výstupů auditů
V této části průzkumu se respondenti vyjadřovali k úrovni prováděných auditů. Pro auditory 3. stranou budou výsledky průzkumu použity pro seminář, který bude ČSJ pořádat v roce 2024.

Jaký je účel provádění interních auditů:
1.    Možnost odhalení neshod před externím auditem – 61 %
2.    Nástroj nastavující zrcadlo vedení organizace – 47 %
3.    Jiný pohled na probíhající procesy – 37 %
4.    Odhalení prostoru pro uplatnění inovací – 35 %
Vnímání respondentů je velmi pragmatické až kritické.

Co ovlivňuje rozhodnutí pokračovat v certifikaci:
1.    Požadavek zákazníka – 58 %
2.    Vědomí přínosů pro organizaci – 50 %
3.    Požadavky zákonů a předpisů – 31 %
4.    Konkurence – 29 %

Většina organizací bude v certifikaci ISO 9001 pokračovat (63 %), pokud změny nebudou mít za následek nové nastavení systému (19 %). Jen 3 % pokračovat nebudou, ostatní respondenti potřebují více informací (16 %). Pouze 24 % účastníků dotazování považuje aktualizaci za nutnou, 76 % je proti revizi.

Závěrem
Příprava a vydání normy je běh na dlouhou trať, nejdříve bude k dispozici v roce 2026. Výše uvedené potřeby českých manažerů a techniků kvality budou zohledněny při jednáních technického výboru ISO/TC 176/SC 2, konkrétně v pracovním skupině WG 29.

Autor:
Ing. Milan Trčka řídí zastoupení britského certifikačního orgánu NQA pro ČR, působí jako auditor IRCA a EOQ. Je předsedou TNK 6 „Management kvality a prokazování kvality“ při ČAS Praha. Aktuálně je zapojen do aktivit technického výboru ¬– pracovní skupiny ISO/TC 176/SC 2/WG 29, kde spolupracuje na revizi ISO 9001:202X.
Kontakt: mtrcka@nqa.cz