Model EFQM – praktický nástroj  pro řízení transformace i budování firemní kultury

Model EFQM – praktický nástroj pro řízení transformace i budování firemní kultury
 

Česká společnost pro jakost již téměř dvě desítky let plní roli partnera EFQM pro Českou republiku a naplňuje tím svůj závazek zvyšovat povědomí o tomto účinném manažerském nástroji mezi českými organizacemi. Čas od času ale není na škodu připomenout, z jakých myšlenek Model EFQM vychází a jak může pomoci organizacím i v dobách, které je možné označit různě, jen ne jako klidné a předvídatelné.
Z tohoto důvodu jsem požádal kolegyni Mgr. Danuši Fišerovou, lektorku a hodnotitelku Modelu EFQM a spojku mezi EFQM a Českou republikou, aby nám představila v rozhovoru východiska, ale i novinky v oblasti Modelu EFQM. 
 

Můžeš nám Model EFQM přiblížit?
Model EFQM je především nástroj umožňující systematické hodnocení všech činností a dosahovaných výsledků organizace formou sebehodnocení. Díky logice RADAR je navíc možné kvantifikovat výkonnost v kvalitativních oblastech a při pravidelném provádění sebehodnocení tak sledovat pokrok a trend nejen u výsledků, ale i procesů a postupů, které k jejich dosažení vedou. Nejdůležitějším výstupem z hodnocení jsou ale identifikované silné stránky organizace a správné praxe, které mohou sloužit jako inspirace pro ostatní, a na druhou stranu oblasti, ve kterých má organizace prostor pro další zlepšování.
Kromě toho, že Model lze používat jako analytický nástroj a nástroj pro řízení výkonnosti a transformace, mohou ho organizace a zejména jejich lídři přijmout jako filozofii, podle které budou rozvíjet hodnoty a organizační kulturu. V takovém případě je ale třeba, aby se plně ztotožnili s myšlenkami, jako je cirkulární ekonomika a trvalá udržitelnost, a tyto doslova zakořenili do organizační DNA. Význam, jaký Model EFQM přikládá těmto hodnotám, dokládá i fakt, že jeho integrovanou součástí se stalo i 17 cílů udržitelného rozvoje OSN.
 

Jak může Model EFQM pomoct organizacím právě v této chvíli?
Poslední verze Modelu EFQM, představená na podzim 2019, jako by předvídala obrovské a stále nové, zejména externí změny, se kterými se organizace všech typů musejí nějakým způsobem vypořádat. Jako jeden ze zásadních předpokladů pro dosažení budoucího úspěchu tedy vidí důkladnou znalost ekosystému, ve kterém organizace působí, a upozorňuje na to, že je třeba vztahy mezi jednotlivými členy ekosystému rozvíjet spíše na principech spolupráce a win-win než na tradičním konkurenčním přístupu mezi organizacemi. 
Nová verze Modelu EFQM vyzdvihuje témata, jako jsou digitalizace a transformace, avšak při udržení stávajícího provozu a dodávání stávající hodnoty pro zákazníky, hovoří o kreativitě a inovacích, které organizacím pomáhají hledat nové způsoby práce, stejně tak jako novou hodnotu pro zákazníka, a zapomenout nesmíme na řízení rizik, které se ze strategických dokumentů přesunulo do každodenní manažerské reality, či postoj k chybám, které jsou Modelem vnímány jako prostředek pokroku, nikoli důvod k sankcím.
Nejen Model, ale stávající situace navíc prověřuje sílu organizačních kultur a schopnosti managementu být skutečnými lídry, kteří své organizace a jejich zaměstnance z této bezprecedentní situace úspěšně vyvedou. Kdy jindy než teď je třeba se ujistit – a Model se na to ptá – že víte, jaký je vlastně účel existence vaší organizace, jaká je skutečná hodnota, kterou vytváří pro své zákazníky a další zainteresované strany, a jaký je její přínos společnosti, která ji obklopuje. 
Prostřednictvím AssessBase, online platformy, kterou mohou organizace využít při realizaci interního nebo externího hodnocení, navíc EFQM využívá možnost předkládat organizacím aktuální témata formou nových diagnostických nástrojů průběžně. Aktuálně tak mohou například zjistit, jakým způsobem a s jakými výsledky se jim podařilo začlenit do svého fungování principy cirkulární ekonomiky, nebo jsou vedeny k tomu, aby přezkoumaly, které ze 17 cílů udržitelného rozvoje jsou pro ně relevantní, ve kterých mají v současné době největší pozitivní nebo negativní dopady a jak by měly změnit své výrobky, služby, řešení a interní procesy, aby maximalizovaly svůj pozitivní přínos při jejich dosahování. Úplně novým tématem, na kterém EFQM v tuto chvíli pracuje, je problematika Net Zero (klimatické neutrality). 
Myslím, že je evidentní, že udržitelnost je pro EFQM klíčové téma, a to jak z hlediska společenského, tak environmentálního i ekonomického. Nechci předbíhat, protože dotazník k Net Zero je teprve ve fázi tvorby a testování, ale skutečnost, že EFQM ani v této oblasti nezapomíná na žádný ze všech tří aspektů udržitelnosti, podporuje i fakt, že přichází s pojem Future Zero, který je definován daleko nad rámec původního pojmu. Jeho bližší představení si ale s dovolením nechám na jinou příležitost.
 

Čím se Model EFQM liší kupříkladu od norem, jako jsou ISO 9001, ISO 14001 a ISO 18001?
„ISO“ i Model jsou nástroje, které organizacím pomáhají zvyšovat kvalitu produktů i jich samotných. Rozdíl spočívá zejména v tom, že Model EFQM není preskriptivní, není to norma, u které se hledá shoda s požadavky. Filozofie Modelu je odlišná – je to dobrovolný manažerský rámec pro řízení, který umožňuje strukturovat vše, co organizace dělá, a současně umožňuje synergicky využívat nejrůznější metody a nástroje managementu kvality (například ISO 9001, Balanced Scorecard, benchmarking, Six Sigma, Lean) tak říkajíc pod jednou střechou. Díky ní je možné vidět tyto činnosti komplexně ve vzájemných vazbách. Model je soubor nejlepších praxí, které jsou inspirací pro rozvoj organizace, ne požadavků, které je třeba bez výjimky naplnit. Model nic nepožaduje, tedy kromě toho, aby si organizace uvědomovala a uměla demonstrovat, že to, co dělá, přináší výsledky. Zkrátka a jednoduše, nejde jen o to, aby se věci dělaly správně, ale aby se dělaly správné věci. V konečném důsledku bychom pak měli usilovat o to, abychom dělali správné věci správným způsobem.
 

Zmínila jsi AssessBase, technologickou platformu, která organizacím umožňuje provádět hodnocení výkonnosti v elektronické podobě. Můžeš nám ji blíže představit? 
Ráda. AssessBase (nalezneme ji na adrese assessbase.digitalefqm.com) je nová platforma, která hodnocení převádí do digitálního světa. Kromě nástrojů umožňujících detailní analýzu výkonnosti obsahuje i jednodušší nástroje a dotazníky, jejichž použití nevyžaduje žádnou předchozí zkušenost a práci s nimi si tedy může vyzkoušet každý. Jednorázové použití dotazníků navíc není nijak zpoplatněno, takže první krok na cestě k udržitelnosti můžete udělat ještě dnes.
Kromě možnosti komplexního zhodnocení výkonnosti organizace jsou součástí AssessBase i diagnostické nástroje zaměřené na užší témata, jako jsou například již zmiňovaná cirkulární ekonomika nebo Cíle udržitelného rozvoje OSN nebo třeba inovace. A jsem moc ráda, že můžu konstatovat, že všechny nástroje, které AssessBase v tuto chvíli obsahuje, jsou k dispozici i v českém jazyce. 
 

Nový Model EFQM byl uveden ani ne před dvěma roky, ale mezi novinkami z vydavatelství ČSJ jsem si všiml jeho už druhého vydání. Co se změnilo?
Oproti prvnímu vydání se mohou čtenáři navíc podrobněji seznámit s příklady aplikace Modelu či profily bodového hodnocení organizací, které se v prvním roce používání nového Modelu zúčastnily programů oceňování EFQM. A poprvé v historii je součástí publikace i podrobný návod na používání logiky RADAR k bodovému hodnocení.
Je však důležité zmínit, že Model jako takový se nezměnil. Struktura i obsah jednotlivých kritérií a subkritérií zůstaly stejné. Pokud už tedy publikaci Model EFQM organizace či pracovníci mají a nepotřebují se více do hloubky seznámit s použitím RADARu za účelem bodového hodnocení, není třeba ji nahrazovat.
 

V případě, že se někdo chce dozvědět o Modelu EFQM více, jaké má možnosti?
Všem, kteří mají zájem o Model EFQM, bych doporučila obrátit se na Českou společnost pro jakost. Nabízíme kurzy, publikace a další produkty a rádi poradíme, jak začít. Pro ty, kteří se navíc nebojí sdílet své zkušenosti a jsou zvědaví, „jak se to dělá jinde“, je tu Centrum excelence (na www.centrumexcelence.cz), jehož hlavním posláním je právě sdílení správné praxe a vzájemné učení.

Autor:
David Kubla, šéfredaktor PK