BIM pomáhá udržet přehled a šetřit peníze 

Zkratka BIM není žádnou horkou novinkou, prvopočátky této metody se datují již do šedesátých let minulého století. Od té doby prošla však mnoha proměnami. Dříve byla její hlavní úloha spatřována v projekční fázi, proto se zkratka také vysvětlovala jako Building Information Modelling. V současném pojetí již ale hrají hlavní úlohu především informace o stavbě, které jsou sdílené na jednom místě po celou dobu životního cyklu stavby, tedy od prvních záměrů až po její likvidaci. Proto dnes chápeme BIM spíše jako Building Information Management, česky tedy správa informací o stavbě.

Základní způsob využití metody BIM popisuje soubor norem ČSN EN ISO 19650 Organizace a digitalizace informací o budovách a inženýrských stavbách včetně informačního modelování staveb (BIM). 

Jedna verze informace
Dokonce i mnoho stavařů stále ještě ztotožňuje metodu BIM s 3D modelem stavby nebo ji považuje za nějakou nadstavbu aplikací projektantů. Tak to ale není. S jistou mírou zjednodušení můžeme metodu BIM popsat tak, že jejím cílem je z informací o stavbě vytvořit otevřenou strukturovanou databázi.  Mění tak způsob, jakým pracujeme s informacemi o stavbě, včetně projektové dokumentace. 

Informace máme strukturované a vzájemně provázané, to znamená, že v nich můžeme například velmi jednoduše vyhledávat. To, co dnes běžně znamená hodiny hledání v různých dokumentech, výkresech, e-mailech, nebo dokonce konverzacích v různých aplikacích, můžeme mít na několik kliknutí myši. Zásadně se tak mění způsob rozhodování. A co víc, odpovědní pracovníci mohou kdykoli v budoucnu podložit svá rozhodnutí evidencí.

Jak toho dosáhnout 
Základem metody BIM je tak zvaný Informační model stavby (IMS), to je právě ona databáze všech relevantních informací o stavbě. Mohou to být různé dokumenty v elektronické nebo digitální podobě, jsou to ale také záznamy o interních a externích procesech a jejich výsledcích. Součástí Informačního modelu stavby se stává také komunikace nad projektem – tedy už žádné e-maily a SMS. Vše probíhá v prostředí, kde je uložen model. A co je nejdůležitější, Informační model stavby, tedy tato databáze, je uložena na místě, které je sdílené a dostupné všem, kteří jsou na stavbě zainteresováni. Při využívání metody BIM se tomuto prostoru říká Společné datové prostředí (CDE). To může nabízet i různé nadstavbové funkce (práci s různými typy zde uložených dokumentů či vyhledávání), ale v konečném důsledku jde vlastně o pokročilejší sdílené úložiště.

Tím je zajištěna jedna klíčová věc: všichni pracují se stejnou verzí informace. 

Mají tak jistotu, že jde o verzi nejnovější a aktuálně platnou. Právě práce s neaktuální verzí informace bývá během stavby zdrojem mnoha problémů. Příkladem může být třeba změnové řízení. Každá stavba se v průběhu mění a dnes se bohužel poměrně běžně stává, že se o změnách nedozvědí všichni zainteresovaní. Mnohdy se tak musí chyba napravovat až na staveništi, což znamená nejen zdržení a prodražení projektu, ale i zvýšení ceny o vícepráce.

Metoda BIM těmto nepříjemnostem velmi efektivně předchází – všichni pracují se stejnou verzí informace, a stejně tak lze pomocí jednoho dotazu ve fulltextovém vyhledávání zjistit, kdo změnu požadoval, kdo ji schválil nebo se k ní vyjádřil a jaký je výsledek procesu. Nestane se tak kupříkladu, že se všechny dveře v budově osadí špatnými klikami, i když už dávno předtím byla dohodnuta změna na jiný typ.

Přehled v každém okamžiku
Součástí všech informací, které jsou sdílené v rámci Informačního modelu stavby, je také tak zvaný Digitální model stavby (DiMS), který je odrazem fyzické stavby ve virtuálním geoprostoru. Jakkoli to zní složitě, jednoduše lze říci, že Digitální model stavby je vlastně oním modelem stavby, tak jak si ho představujeme, tedy obvykle ve 3D. Ovšem jde mnohem dál. Kromě zobrazení toho, jak stavba skutečně vypadá (grafické informace) obsahuje také informace negrafické, tedy vlastnosti jednotlivých prvků. Pokud tedy v Digitálním modelu stavby vybereme například okno, můžeme se podívat na seznam jeho vlastností, jejichž součástí budou rozměry, materiál a mnoho dalšího.

Digitální model stavby by měl co nejpřesněji odpovídat skutečné podobě stavby ve fyzickém světě. Měl by tedy být pravidelně aktualizován, a to nejen během projekční fáze, ale také během samotné výstavby, a dokonce i později při užívání a správě budovy. Proti dosavadnímu přístupu jde o poměrně zásadní změnu. 

Doposud připravoval projektant výkresy jen pro určité milníky, nejprve pro žádosti o územní rozhodnutí a stavební povolení, potom dokumentaci provedení stavby (DPS) a možná ještě před předáním stavby dokumentaci skutečného provedení stavby (DSPS). Ale když se něco změnilo v průběhu, obvykle se to na výkresové dokumentaci neprojevilo. A pokud jde o dokumentaci skutečného provedení stavby, zlí jazykové říkají, že je to mnohdy dokumentace neskutečného provedení stavby. Při využívání metody BIM by něco takového nemělo nastat, Digitální model stavby by měl zaznamenávat i průběžné změny. Takže jestliže se změní například místo vedení rozvodů vody, mělo by se to odrazit také v modelu. A ne teprve v dokumentaci skutečného provedení stavby, kde je umístění trubek mnohdy odhadováno, protože už jsou dávno zakryty.

Vzájemně se domluvit
Abychom mohli sdílet informace o stavbě napříč celým životním cyklem, musí být zajištěno, že k nim budou mít přístup všechny stavařské profese. 

Dnes se bohužel stává, že informace se v průběhu životního cyklu ztrácejí. I když všechny stavařské profese pracují na počítači a digitálně, informace si vzájemně předávají mnohdy v analogové nebo jen elektronické podobě. Mnoho z nich se tak ztrácí a musí se zadávat opakovaně. Přirozeně to s sebou nese další náklady.

Samozřejmě, že každá z profesí musí mít možnost i nadále využívat své vlastní nástroje. Aby ale dokázali všichni pracovat se stejnou a sdílenou verzí Digitálního modelu stavby, potřebujeme společný digitální jazyk pro české stavby. Tímto jazykem je Datový standard staveb (DSS) společně s mezinárodním klasifikačním systémem CCI. Ten vychází ze souboru norem ČSN EN ISO 12006 Budovy a inženýrské stavby – Organizace informací o stavbách, a také z norem ČSN EN IEC 81346-1, ČSN EN IEC 81346-2 a ČSN ISO 81346 pod společným názvem Průmyslové systémy, instalace a zařízení a průmyslové produkty – Zásady strukturování a referenční označení. 

Datový standard staveb a klasifikační systém umožňují, aby různé nástroje používané stavařskými profesemi rozuměly stejným věcem stejně, aby prostřednictvím otevřeného formátu IFC mohli pracovníci vzájemně sdílet informace v Informačním modelu stavby a pracovat také s tou částí informací v Digitálním modelu stavby, která je pro ně relevantní. 

Konkrétní příklady: Technik požární ochrany si tak může například v modelu budovy jednoduše zobrazit pouze prvky související s požární bezpečností, může si nechat vypsat všechny protipožární dveře a podívat se na jejich vlastnosti. Vzhledem k tomu, že pracuje se strukturovanou databází, na žádné nezapomene, protože se mu velmi přehledně zobrazí všechny. Stejně tak je například velmi jednoduché na několik kliknutí zjistit, jaká je celková plocha vnitřních stěn, což pomůže rozpočtáři mnohem přesněji určit množství potřebných omítek. A třeba při uzavírání smlouvy s úklidovou firmou lze nejen zjistit celkovou podlahovou plochu, ale – díky CCI – také rozlišit plochy podle jednotlivých typů podlah, a třeba ještě přidat celkovou plochu parapetů. To, co dnes zabere mnoho hodin měření, lze z Digitálního modelu stavby zjistit okamžitě a přesně.

Změna, která přináší úspory
Metoda BIM je dnes považována za nejspolehlivější cestu k digitalizaci stavebnictví. I proto vláda ČR už v roce 2018 přijala Koncepci zavádění metody BIM do veřejné správy s předpokladem, že postupně budou muset metodu BIM využívat všechny nadlimitní veřejné stavební zakázky. 

Ale povinnosti uložené připravovaným zákonem by neměly být hlavní motivací, proč metodu BIM používat. Větší efektivita práce s informacemi totiž zrychluje a zkvalitňuje rozhodování, snižuje množství chyb a pomáhá stavět rychleji a levněji. Velký potenciál metody BIM je navíc skryt v propojení s dalšími digitálními agendami státu, ať je to digitální stavební řízení (DSŘ), informace v Digitálních technických mapách (DTS), nebo Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚAN).

Literatura:
•    EU BIM Task Group. (n.d.). About. Retrieved 02 01, 2022, from EU BIM Task Group: www.eubim.eu/about-the-eu-bim-task-group/
•    Koncepce BIM. (09. 05 2023). Načteno z Koncepce BIM: www.koncepcebim.cz

Autor:
Mgr. et Mgr. Jan Lodl je tiskovým mluvčím České agentury pro standardizaci a vedoucím oddělení PR a marketing odboru Koncepce BIM Agentury ČAS. Od roku 1998 se věnuje novým technologiím, digitalizaci a digitální transformaci.
Kontakt:lodl@agentura-cas.cz